Benzen je velmi zajímavá chemikálie.
Černý mrak v Hustopečích!
Je to pár dní, kdy jsme bohužel v přímém přenosu, mohli sledovat jak vypadá velký požár nebezpečné organické chemikálie. Výbuch a požár benzenu v katastru Hustopečí nad Bečvou byl skutečnou ekologickou katastrofou. Jak už jsem několikrát dříve na svém blogu reagoval na aktuální události s chemickým podtextem viz např.
https://www.chemiejinak.cz/l/voda-jako-ohen-dobry-sluha-spatny-pan/
https://www.chemiejinak.cz/l/zabava-nebo-nebezpeci/
dovolím si reagovat i tentokrát, ale vezmu to s trošku netradičního pohledu.
Začneme tím, že spousta lidí si vzhledem k podobnosti názvu, plete benzen s benzínem. Jsou to zcela odlišné látky a já se pokusím krátce a jednoduše popsat právě benzen. Benzín je palivo do spalovacích motorů a benzen je naopak jednou ze základních chemických surovin. Je to aromatický uhlovodík sumárního vzorce C6H6. Za normálních podmínek se jedná o bezbarvou, toxickou a hořlavou kapalinu, která je lehčí než voda. Jeho molekula má tvar pravidelného šestiúhelníku a benzenové jádro je velmi stabilní. Benzen se používá jako rozpouštědlo nebo jako surovina při výrobě léčiv, platů, barviv nebo různých polymerů.
Vzpomínám si na mé první setkání s benzenem, které spočívalo v jeho hoření, když jsme za kontrolovaných bezpečnostních podmínek sledovali v rámci školních laboratorních prací, co se při tomto jevu děje. Dodnes si pamatuji obrovské černé saze, kterými byla tehdy zašpiněná celá digestoř. Jejich tvar a velikost připomínaly velké sněhové vločky, tentokrát ale sytě černé barvy. To byl tedy ten šílený černý dým, který jsme měli možnost sledovat před nedávnem v přímém přenosu. Jedná se o o saze, které se uvolňují právě při hoření. Jsou to ve skutečnosti palivové zbytku složené převážně z amorfního uhlíku. Saze jsou v převážné většině používány jako plnivo do kaučukových směsí při výrobě pneumatik, ale můžeme je zaznamenat rovněž například v tonerech tiskáren jako černé barvivo.
Dovolím si teď malou odbočku v čase. Jelikož jsem už pamětník a vyrůstal jsem v Ostravě - Přívoze, tak si ještě živě pamatuji provoz tzv. sazovny, která byla na konci Palackého ulice směrem na Oderku. Tato továrna vyráběla, jak už vyplývalo z jejího pojmenování, saze, které se moje maminka vždy o víkendu zoufale snažila odstranit z okenních parapetů. Tento starý provoz, silně znečišťující okolní prostředí, byl naštěstí postupně uzavírán v šedesátých letech minulého století a já si pamatuji dlouhé diskuze o jeho přenesení do okolí Valašského Meziříčí, kde se v té době budovala nová moderní továrna. Pro naši rodinu to bylo skutečné téma, když si uvědomíme, že moje maminka pocházela z Lešné, což je malá vesnice velmi blízko dnešní Dezy. Deza je vlastně zkratkou "dehtových závodů" a tak se nemůžeme divit, že ne všichni obyvatelé této lokality byli tehdy z jejich umístění na Valašsko nadšeni. Dnešním majitelem je koncern Agrofert, ale jak už bylo zmíněno výše, výroba v této továrně běží už od poloviny šedesátých let.
Po tomto historickém okénku, se vrátíme k tomu nešťastnému požáru. Je potřeba si uvědomit, že při hoření, kromě sazí, vznikají i další látky a zejména polyaromatické uhlovodíky jsou označovány jako silně karcinogenní. Hygienické služby našeho státu budou určitě velmi pozorně monitorovat celou škodu, ale dá se předpokládat, že v okolí tohoto požáru bude zcela bezpečno až za nějakou delší dobu.