Budeme skutečně elektro světem ?
Cesta vpřed nebo úkrok stranou ?
Dnešní téma souvisí s podstatou mého blogu, t.j. chemií, jen zprostředkovaně, nicméně je to aktuálně spojeno s tzv. Green Dealer a dalšími aktivitami, které se snaží udržet naši planetu obyvatelnou a to je velmi často spojeno právě s chemií.
V poslední době jsme konfrontováni ze zajímavou situací, která se týká elektromobility. Na jedné straně vidíme na ulicích, že automobilů poháněných elektrickým proudem stále přibývá, na druhé straně se můžeme na mnoha stránkách různých časopisů dočíst, že tzv. elektroomobilita nemusí být ta úplně správná cesta do budoucna.
Jak se s tímto paradoxem vypořádat ? Začněme pěkně od začátku. Jelikož jsme poměrně starší člověk tak pamatuji, že elektromobilita se začala v širším měřítku užívat už cca před 70 lety, kdy ve větších městech byla pravidelně provozována tramvajová a trolejbusová doprava. Pokud bychom šli ještě dále do minulosti, tak tramvajová doprava v Praze už oslavila své 130. výročí vzniku. Jinými slovy, elektrický pohon vozidel není až takovou novinkou, jak by se na první pohled zdálo. Ano, jednalo se převážně o hromadnou dopravu, ale tento trend existoval právě ve velkých městech, kde se lidé snažili redukovat výfukové plyny a paradoxně nejvíce průmyslově zasažená města, jako např. Ostrava, byla ta, kde se tento způsob dopravy rozvíjel nejvíce. Nebudu už dále rozvíjet další diskuzi o trendu nedávných let přecházet na elektricky poháněné autobusy, už bych se jen opakoval, že elektroomobilita není žádný novodobý vynález.
Tady se automaticky nabízí otázka, proč právě v posledních letech je automobilita skloňována ve všech pádech a ve všech médiích. Není to zase jen nějaký marketingový fígl, o kterém si za pár let budeme vyprávět jako o minulosti ? Já osobně nejsem ani příznivcem ani odpůrcem elektromobility, nicméně jak už jsem naznačil v některém z mých předchozích příspěvků, jsem v těchto případech velmi obezřetný. Podle mého názoru oba extrémy, t.j. úplná nebo žádná elektromobilita, jsou velmi diskutabilní.
Přechod na auta s čistě elektrickým pohonem se mi nejeví jako proveditelný, už jen z laického pohledu, že tu elektřinu někdo musí vyrobit, ona nepadá z nebe. Současně s tím, evidujeme v mnoha zemích trend zakazovat jaderné elektrárny (to je téma velmi chemické), což je ale zároveň jeden z poměrně velmi rozšířených zdrojů energie. O uhelných elektrárnách, které mizí ze světa, už ani nemluvě. Kdo nám tedy vyrobí tu elektřinu, když zakážeme jaderné i uhelné elektrárny a paralelně s tím se budeme snažit přejít na plnou elektromobilitu ? Odpověď na tuto otázky jsem prozatím od obdivovatelů tohoto nového trendu neslyšel.
Co s problémem žádné elektromobility ? To také asi není téma k diskuzi, když jako taková už existuje desítky let, jak jsme si ukázali na začátku tohoto článku. Úplné odmítání elektricky poháněných aut také nedává smysl, jen je potřeba vědět a prodiskutovat dopředu všechny aspekty, které tento směr doprovázejí.
Tady by ale asi stálo za to dostat odpověď na některé otázky, které dnes můžeme zaznamenat pokud otevřeme jakýkoliv informační kanál viz :
Až budou všechna podobná témata jasně zodpovězena, pak teprve budeme vědět, zda kráčíme správným směrem.
Jako perličku k zamyšlení bych dal fakt, který jsem zažil před 2 lety. Management mé firmy přešel na elektroauta, ale na mou otázku, zda si pořídili i soukromě podobná auta, tak jsem dostal negativní odpověď. Mezitím se mohla situace změnit, ale neukazuje tento příklad typický současný přístup k tomuto tématu ? Odpovězte si sami na základě svých zkušeností.
Pro doplnění tématu je dobré se zajímat o případné další alternativy moderních technologií. Který z těchto směrů byl správný nám ukáže až budoucnost.