Co je pravda a co jen reklama ?

Dnešní úvaha začne trošku netradičně, protože i když nechtě, tak se musím dotknout politiky. Ve svém životě jsme měl to štěstí, že jsem mohl navštívit několik kontinentů a velmi mnoho zemí, přičemž ty evropské, kde jsem nebyl, se dají spočítat na prstech jedné ruky. Hodně z nich jsem poznával pracovně, což považuji za důležité, protože pohled turisty může být zkreslený a neúplný. Mohu vám bez uzardění říci, že v Evropě se máme obecně moc dobře a to říkám s plným respektem k těm, kteří mají nějaké individuální problémy nebo pocit, že jejich život není takový, jaký by si přáli. I přesto, že se opravdu máme dobře, tak existuje řada politiků, kteří jsou schopni nás neustále přesvědčovat, že se máme špatně a postavit si na tom svou politickou kariéru. Každý z nich totiž slibuje, že za něj bude všem lépe a je úplně jedno z jaké je strany. Tyto řádky píši jen pro to, abych ukázal sílu marketingu a reklamy, která je schopna ovlivňovat náš život velmi podstatně.

Kromě politiky se totiž hojně setkáváme s mediální "masáží" také v oboru, kterému věnuji svůj blog, t.j. v chemii. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že řada z vás je docela zmatena, když si vzpomene s časovým odstupem na některé starší reklamy na mnohé výrobky a současný postoj nebo názor na tytéž produkty. Jak jsem zmínil v jednom z mých předchozích úvah, co si máme myslet o původně skvělém sladidlu aspartamu, které je dnes podezřelé jako rakovinotvorné ? Nelhal nám v té reklamě někdo zcela záměrně? Můžeme opravdu věřit tomu, že veškerá aditiva v potravinách jsou k prospěchu našeho zdraví ? Co když se za pár let ukáže, že tomu tak nebylo a není ? Jsou opravdu všechny tak neškodné ? Co si máme myslet o všech zázračných levných pracích prášcích, které byly nepřekonatelné a nakonec se ukázalo, že byly překonány hned několikrát ? Pamatujme si, že když je něco v tomto případě moc levné, tak to moc nepere, protože pěkně navoněný bílý prášek se dá vyrobit lehce a pak už jen potřebujete přesvědčit lidi ať to kupují, když to tak pěkně voní. O tom kolik tun levného síranu sodného jsme prodávali v 90.letech výrobcům těchto zázračných prášků bych mohl napsat 📚.

Také se vám stalo, že se vám sloupala umělá kůže na polské sedačce i přesto, že se jednalo o údajně špičkový výrobek ? To bude asi výsledek přesvědčivé kampaně na sedačku s umělé kůže, která vydrží přesně tolik let, kolik trvá možnost reklamace. Samozřejmě na začátku povrch vypadal skvěle, jak už jsem to trochu popsal v jednom ze svých předchozích článků, zabývající se umělými kůžemi. Jelikož pocházím ze severní Moravy, tak tam bychom řekli, že sedačka byla asi vyrobena z "vikslajvantu".

O problémech plastů jsem si už něco řekli a napsali dříve, teď nás zase stejní marketéři, kteří prosazovali vše z plastů vedou úplně opačným směrem, kde jsou plasty skoro tabu. A tak bych mohl pokračovat o tom, zda náhodou mikronizovaný oxid titaničitý, který jsem zmiňoval v článku o opalovacích krémech, není také rakovinotvorný, jak už se občas také někde můžeme dočíst.

Hitem posledních let je elektromobilita a ani tady si nemůžeme být jisti, zda se přece jen časem neukáží nějaké nedostatky a negativa této údajné cesty vpřed. On tu elektřinu přece jen někdo někde musí vyrobit a baterie jsou také pořád ještě jeden velký otazník, jak z hlediska případného vzplanutí a hašení, nebo jejich recyklace. Green Deal, uhlíková stopa a mnoho dalších hesel nás provází v současnosti na každém kroku a já osobně všemu věřím tak napůl a jsem velmi obezřetný. Snažím se číst mezi řádky, hledám si různé zdroje informací a pak se snažím si udělat nějaký osobní úsudek. Bohužel nikdy nevím, zda je moje úvaha správná, ale aspoň mám čisté svědomí, že nevěřím každému triku, který někdo na mně zkouší. A opakuji, nejpodezřelejší jsou extrémně levné výrobky, mějme to na paměti a věřme slovům klasika, který prohlásil: "nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci".