Jak mu uškodilo mytí rukou.

Dnešní zamyšlení je asi vlastně pohádka a pokud v ní najdete něco, co by mohla být skutečnost, tak půjde o podobnost čistě náhodnou.

Bylo nebylo, v jedné chemické továrně, kde se vyráběly zajímavé výrobky pro denní použití v našich domácnostech, pracovala skupina lidí, kteří při své práci přicházeli do přímého styku s mnoha chemikáliemi a velmi často si museli důkladně po své práci umývat ruce. Všichni samozřejmě procházeli dlouhými školeními o škodlivosti a nebezpečnosti některých látek, se kterými přicházeli do styku. Jak už to ale v pohádkách bývá, ne všichni se řídili dobrými radami, které dostávali, ale někdy se řídili špatnými radami, které jim dávala škaredá čarodějnice.

Problémem bylo to, že náš Honza byl čistotný a domů chtěl odcházet s pečlivě umytýma rukama.

Zkoušel to pochopitelně napřed čistou vodou, ale to nefungovalo. Stejně tak nepomáhalo mýdlo ani, tolik v té době oblíbená, Solvina. Takže zvolil cestu, kterou mu poradili jeho starší zkušenější kolegové alias zlá čarodejnice. Prý když sáhne do zakázané zóny, což znamenalo sáhnout do kádě s označením, které sice signalizovalo nebezpečnost jejího obsahu, tak bude mít ruce čisté jak andílek. Opravdu to fungovalo a on spokojen s čistotou svých rukou nadále pokračoval v tomto postupu i když svědomí mu občas napovídalo, že toto není nejlepší cesta. A tak běžely dny, měsíce a roky, království ale nevzkvétalo, protože král zapomněl, že výrobky jeho poddaných už skoro nikdo nekupuje. Tak se pomalu toto království rozpadalo až zaniklo úplně a všichni poddaní si museli hledat novou práci pro svou obživu.

Tak se Honza dostal do jiné firmy, kde už přímý styk s chemikáliemi byl omezený nebo skoro nemožný a případné umývání rukou už bylo zcela snadné, protože už stačila obyčejná voda. Všechno vypadalo krásně, pozitivně, nový král byl se svými poddanými spokojen a najednou přišel šok. Jeden kamarád našeho Honzy, říkejme mu Toník, který s ním původně pracoval v zaniklém království, najednou umřel na zákeřnou chorobu, před kterou je varoval královský rádce a která se asi vyskytovala právě v té zakázané zóně, kterou přes přísný zákaz překročili. Zanedlouho po jeho úmrtí přišel ještě větší šok. Další bývalý kamarád ze stejné party, tentokrát Frantík, onemocněl stejnou vážnou chorobou jako Toník a než se sešel rok s rokem nebo spíše měsíc s měsícem následoval do nebe dříve zesnulého kamaráda. V té chvíli se rozezněly varovné zvony v myslích všech zúčastněných a začali zkoumat, zda to byla jen náhoda nebo zda se neprojevila zpětně nějaká souvislost s překročením bezpečnostních pravidel. Jak už to v pohádkách bývá, nehoda není náhoda. Náš Honza podlehl velkému strachu a obával se, že i jeho dostihne nějaký trest za historický přestupek, kterého se dopustil. Trochu se snažil uklidnit tím, že on se neprovinil tolikrát jako jeho kamarádi, které ztratil. Ano, bohudík měl pravdu a žil ještě pár let než bohužel i jeho potkal stejný osud jako Toníka a Frantíka.

A zazvonil zvonec a pohádky je konec.

Jestli to byla skutečně jen pohádka nebo něco, co se skutečně přihodilo, nechám na vaší představivosti a fantazii. Nicméně vás musím ubezpečit, že nedodržování bezpečnostních a hygienických předpisů se v chemii velmi nevyplácí.