„Plastová politika“ ve světě.
Praktická zkušenost z USA.
V několika posledních dnech jsme díky americkým presidentským volbám denně informováni o tom, co se v USA dělo, děje a bude dít. Je to pro mne o to zajímavější, že jsem tam velmi nedávno strávil, konkrétně v Kansasu, pár týdnů a mám tak možnost porovnání, jak se mohou lišit zprávy od skutečné situace. Obyčejní Američané mnohem více řešili jakými výsledky skončily fotbalové zápasy, jestli vyhráli profesionálové Kansas City Chiefs, studenti z týmu Kansaské státní university a ne až tak moc prožívali kdo bude presidentem.
Díky rodinnému zázemí si mohu dovolit pobývat v USA poměrně dlouho a vidět tuto část zeměkoule ne očima turisty, ale normálního místního obyvatele. Navíc jsem tam byl už mnohokrát, což mi dává skvělou možnost srovnávat různé zvyky, postupy a pravidla, která se uplatňují tady ve srovnání s Evropou. Takže se od politiky raději vrátí k nějakému chemickému tématu a tím budou opět plasty.
Není to tak dávno, co jsem se podruhé ve svých článcích věnoval problematice plastů a rád bych se teď podělil už potřetí se svými zkušenostmi, které jsou velmi čerstvé. Všichni víme, že v Evropě jsme si zakázali v nepříliš vzdálené minulosti plastová brčka, plastové příbory apod. abychom uchránili naši matičku Zemi. A to už raději nezmiňuji ta nešťastná víčka od různých nápojů, která musí být pevně spojena s lahví. Až mi někdy někdo vysvětlí, co dobrého nám toto opatření přineslo, budu fakt rád. Ale teď pojďme zpátky do USA. Tam jsem čekal, že podobná opatření budou uplatňována alespoň v míře na jakou jsme zvyklí v Evropě. Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem ke Coca-cole nebo plastové (!) sklenici vody obdržel klasické plastové brčko! To, že v každé druhé restauraci mi ještě nabídnou plastové příbory, jsem už za žádné překvapení nepovažoval. Jen mne tak napadalo, zda si v Evropě nehrajeme na něco, co v celosvětovém měřítku nemá moc význam, pokud se i další země nebo kontinenty nepřipojí. Vzhledem k této zkušenosti jsem se začal zajímat o to, jak se tam v domácnostech třídí plastový odpad a k mému velkému překvapení je to zcela odlišný způsob od toho našeho. Neumím říci, zda je tomu tak po celých Spojených státech nebo je to specifikum jednoho státu, v tomto případě Kansasu. Jednotlivé státy unie mohou mít zcela odlišná pravidla, zůstaneme proto raději v Kansasu, který má pro informaci zhruba dvojnásobnou rozlohu proti ČR, ale žije tam jen 3 miliony lidí.
Do plastového odpadu se tam mohou dávat pouze plasty recyklačních skupin 1 a 2 - viz
to znamená PET a HDPE. Musím říci, že všechny ostatní plasty končí v normální popelnici. Samozřejmě kartóny (nikoliv veškerý papír !) a plechovky všechny domácnosti třídí zvlášť. Trochu jsem si to porovnával s tím, co vidím u nás. Většinou do kontejnerů na plasty dáváme vše, co nám plast trochu připomíná a v mnoha případech děláme chybu. Jak složité je roztřídit plasty a jak ne zrovna jednoduché je potom recyklovat moc pěkně popisuje článek, na který jsem nedávno narazil:
https://www.trideniodpadu.cz/plasty
Myslím si, že tady trošku postrádáme více každodenní osvěty, která by nám vysvětlila proč a hlavně co a jak třídit, ať opravdu dosáhneme efektivního způsobu zpracování odpadu a ne situace, která připomíná bohužel pořekadlo "vlk se nažral a koza zůstala celá". Sáhněme si do vlastního svědomí, kdo z nás čte symboly na kontejnerech, kdo z nás čte symboly na jednotlivých obalech?
Bylo by to téma na delší diskuzi, zejména pokud bychom do toho promítli své zkušenosti z Asie, Afriky nebo Latinské Ameriky. Je samozřejmě skvělé udržovat pořádek zejména ve svém okolí, ve své domácnosti nebo zemi, nicméně tato snaha by měla být alepoň trochu koordinována globálně a to určitě není jednoduchý úkol.