Plasty - hit 20.století a strašák 21.století?

V poslední době se v mnoha sdělovacích prostředcích můžeme setkat s mnoha články, které se zabývají problematikou plastů, jejich separace, jejich hromadění ve formě mikroplastů ve světových oceánech apod. Jinými slovy řečeno, to co se ještě před pár desetiletími ukazovalo jako velký pokrok ve vynálezech lidstva, se v současné době ukazuje jako problém budoucnosti.

Jelikož jsem generace narozená v 50. letech minulého století, tak mne plasty provázejí od úplného počátku mého života. Jako malý kluk si pamatuji tu slávu, když jsme si mohli na sebe obléci nepromokavé kabáty tzv. šusťáky. Také tzv. linoleum (měkčené PVC) bylo tehdy populárním materiálem, kterým byla pokryta skoro každá podlaha nově stavěných bytů. Plasty jako takové byly vynalezeny mnohem dříve, ale jejich široké využití bych si troufl odhadnout z vlastní zkušenosti právě od zhruba 50.let 20.století.

Byla to doba, kdy se do plastů promítaly mnohdy nerealistické sny jejich vynálezců, kteří byli sice geniální při jejich tvorbě, ale v mnoha případech nebyli schopni domyslet důsledky širokého využití jejich vynálezů. Jako určitý paradox může být chápana například situace, kdy někdo vynalezl velmi odolný plast a o pár desetiletí později další vědci vymýšlejí jak se ho zbavit, protože je odolný až moc. Připomíná mi to situaci, kterou asi možná mnozí z vás zažili sami na svou kůži, to co se ze začátku zdálo jako skvělé, se na konci ukáže jako špatné a v mnoha případech to platí také opačně.

Měli bychom se asi učit přistupovat ke všem novým věcem, ke všem novým objevům, ke všem novým technologiím trochu obezřetněji. Není asi jednoduché, v počátečním nadšení z každého nového objevu, v něm začít hledat nějaký skrytý budoucí problém, ale určitě bychom neměli odsuzovat ty, kteří ty budoucí problémy jsou schopni odhalit a ochotni komunikovat. Možná bychom to mohli nazvat skeptickým nebo kritickým přístupem ke všem novým objevům a nepodléhat obecnému nadšení, které mnohdy nemá racionální zdůvodnění. Tak jako u léků, než se skutečně objeví v naší lékárničce, musí proběhnou mnohaleté testování a zkoušení, tak i u ostatních objevů bychom si měli dát nějaký čas na jejich hodnocení.

Z tohoto pohledu jsem velmi zvědav na budoucnost elektrických automobilů, jejichž rozvoj nyní hýbe světem a z určitého pohledu se může zdát, že to je jediná správná cesta. Jestli je ale opravdu správná není o tom, co tvrdíme teď nebo píší současné noviny, ale o tom, co si o tom budou myslet generace našich vnuků, kteří možná budou řešit problémy, o kterých ještě my dnes nic netušíme. Tak jako vynálezci plastů netušili nic o problémech, zmíněných na začátku této úvahy.